Ektopický ureter
AKTUALIZACE 2024 - Možnosti vyšetření EU v ČR naleznete v platné chovatelské směrnici
Screeningové vyšetření ektopických močovodů u entlebušských salašnických psů –
dosavadní výsledky a aktuálně používaná metoda screeningu v České republice
Ektopický ureter (močovod) označuje vrozenou anomálii, při které jeden nebo oba
močovody ústí mimo fyziologickou lokalizaci v oblasti trigona močového měchýře. Právě
přítomnost ektopických močovodů je nejčastější příčinou inkontinence u mladých psů a často
se pojí i se zvýšeným rizikem infekcí močového traktu a inkontinenční dermatitidou. Jedná se
o jednu z častých geneticky podmíněných vad popsaných u entlebušských salašnických psů,
a právě z důvodu vysoké prevalence tohoto onemocnění zavedly švýcarské, holandské,
německé a rakouské chovatelské kluby screeningový program doporučující vyšetření všech
příslušníků plemene před zařazením do chovu. V České republice je povinností výsledek
vyšetření předložit před bonitací od roku 2014. Až do roku 2022 bylo vyšetření prováděno
s využitím CT vylučovací urografie, která byla vyhodnocována přímo v zemi původu
plemene. Od roku 2023 je screeningové vyšetření nově prováděno prostřednictvím
ultrasonografie na Veterinární univerzitě Brno po vzoru dalších zemí, které také upouští od
CT diagnostiky právě ve prospěch ultrasonografie, která je považována za méně invazivní a
nevyžaduje anestezii. Citlivost této metody pro vyšetření na přítomnost ektopických
močovodů dokládají mnohé zahraniční studie. Místo vyústění močovodu je při ultrasonografii
lokalizovány prostřednictvím detekce proudu moči vytékajícího z močovodu do močového
měchýře (Obrázek 1), případně do močové trubice u jedinců s ektopickými močovody
(Obrázek 2).
Obrázek 1: Normální vyústění močovodu do močového měchýře, lokalizované na základě proudění moči do močového měchýře (červená barva).
Obrázek 2: Vyústění ektopického močovodu do močové trubice (šipky), lokalizované na základě proudění moči do močové trubice (modrá barva).
Spolu se změnou metody používané při screeningovém programu došlo také ke
změně způsobu hodnocení. Místo dřívějšího ABC systému bylo dle Švýcarského vzoru
přistoupeno k rozlišování dvou kategorií hodnocení; „normálního nálezu“, který zahrnuje
jedince s vyústěním močovodů v kterékoli části močového měchýře, a „ektopického
močovodu“, který zahrnuje jedince s močovody ústícími kamkoliv mimo močový měchýř.
Nynější kategorie „normální nález“ tedy zahrnuje dřívější typ A i B, a jedinci s močovody typu
B se nyní mohou využívat v chovu bez omezení.
V rámci ultrasonografického screeningového programu v České republice bylo dosud
vyšetřeno celkem 32 příslušníku plemene. Vyšetření jsou prováděna na nejmodernějším
přístroji se sondami s vysokým rozlišením (s frekvenčním rozmezím 1 – 33 MHz) a získané
snímky jsou dlouhodobě archivovány. Pouze u třech příslušníků plemene byl v rámci
screeningu diagnostikován ektopický ureter (Obrázek 3). Výsledky jsou nicméně o něco
méně pozitivní, pokud se podíváme na vyšetřené psy a feny optikou dřívější klasifikace
(Obrázek 4); pouze 25 % jedinců by spadalo pod typ EU A, tedy typ se skutečně plně
normálním vyústěním močovodů. U chovných psů a fen, kterým bylo uděleno normální
hodnocení, stále výrazně převládá dřívější typ B, u kterého močovody ústí v oblasti krčku
močového měchýře, tedy blíže k močové trubici, než je žádoucí a fyziologické. Pro
porovnání, průběžné výsledky screeningu publikované Univerzitou v Curychu uvádějí 42%
prevalenci typu A, a 49% prevalenci typu B. Dosud provedené studie ukazují, že lokalizace
vyústění u tohoto plemene je ve velké míře dědičná.
Obrázek 3: Dosavadní výsledky ultrasonografického screeningu dle nového systému hodnocení. Hodnoty osy x vyjadřují počet jedinců.
Obrázek 4: Dosavadní výsledky ultrasonografického screeningu dle původního ABC systému. Hodnoty osy y vyjadřují počet jedinců.
Ve světle těchto zjištění zůstává otázkou, zda by v minulosti platné omezení v chovu
u jedinců spadajících do dřívějšího typu B, byť i formou doporučení nebo dodatku, nebylo
přínosem i v aktuální situaci. Jedinci s výsledkem typu B mohli být v době platnosti staršího
systému použiti v chovu pouze při spárování s protějškem s hodnocením typu A, čímž
docházelo k přísnější selekci a zároveň se významně snižovala pravděpodobnost narození
štěňat postižených tímto onemocněním. Zároveň je však potřeba brát v úvahu další povinná
vyšetření, která musejí chovní psi a feny tohoto plemene absolvovat, aby v důsledku příliš
přísných kritérií neutrpěla genetická rozmanitost populace entlebušských salašnických psů
v České republice. Nakonec, přijatelný kompromis v tomto ohledu je jedinou cestou
k dlouhodobému zlepšování zdraví plemene.
Autoři:
MVDr. Hana Moserová, MVDr. Pavel Proks Ph. D.
Oddělení zobrazovacích metod, VETUNI Brno
Objednávání pacientů telefonicky na čísle: +420 541 562 343