V porodním boxu máme fenku se štěňaty po porodu. Vše probíhá v pořádku, štěňátka pijí mateřské mléko a dobře prospívají.
Každý den je pravidelně vážíme a váhu zapisujeme, abychom měli přehled, zda přibývají na váze a mateřské mléko jim stačí a nebo zda nebude potřeba je dokrmovat.
Péče o fenku po porodu
Vždy, když fenku bereme zpět do porodního boxu z venku (většinou z venčení), připravíme si do vlažné vody velmi slabý roztok Hypermanganu a dobře sající hadřík. Ten pak pořádně namočíme v roztoku, vyždímáme a fenku otíráme, obzvláště okolo zevních rodidel, odkud se neustále čistí. Současně pak čistě vyždímaným hadříkem otřeme struky a mléčné lišty, aby se ke štěňátkům nedostalo něco nedobrého, co by mohla fenka venku na sebe nabrat.
Potom opláchneme a otřeme packy a fenka je připravená se vrátit do porodního boxu ke štěňátkům.
Strava feny - po porodu potřebuje fena dostatečné množství živin a kvalitní stravy, jelikož u ní probíhá intenzivní laktace. Jelikož se názory na složení stravy a přidávání různých potravinových doplňků mezi chovateli velmi liší, je nejlepší se poradit se svým chovatelem nebo veterinárním lékařem o nejvhodnějším krmení. Záleží také na tom, v jaké kondici fena po porodu je.
V případě, že štěňátka řádně nepřibývají na váze, je nutné je začít 3x až 5x denně přikrmovat z kojenecké lahvičky. K přikrmování použijeme speciální sušené štěněčí mléko, které se rozdělává ve vodě podle návodu. Na našem trhu je již v nabídce toto mléko od několika specializovaných firem.
Na konci 3. týdne začínáme štěňátka učit jíst z misek. Na misky je vhodné si vyrobit speciální podstavec, ve kterém misky dobře drží (krmítko). Ze začátku je nutné štěňátkům trochu pomoci, aby se dobře a rychle naučila z misek jíst.
Postupně můžeme štěňatům dávat buď doma připravenou kaši nebo štěněčí kaši, kterou můžeme zakoupit již hotovou - jenom zředíme ve vodě.
S dovršením 4. týdne začínáme štěňátka krmit speciálními granulemi od 4. týdne věku. Ze začátku, než se je štěňata naučí baštit, necháváme granulky cca 1/2 hodiny rozmočit a postupně dobu namočení zkracujeme. Mezi 5. - 6. týdnem dosáhneme toho, že štěňata umí baštit granulky jenom lehce namočené a hned podávané.
Kdo dává přednost doma připravené stravě, může štěňátkům dávat např. rýži s vařeným masem, ovšem za současného přidávání všech potřebných vitamínů a živin ve správném vzájemném poměru.
Po dovršení 6. týdne věku a splnění všech podmínek, daných chovatelskou směrnicí o hlášení vrhu, již máme doma přidělená zápisní čísla z plemenné knihy ČMKU a můžeme požádat svého veterinárního lékaře o načipování štěňat.
Jakmile jsou štěňata označena, domluvíme se s příslušným poradcem chovu na termínu povinné kontroly vrhu. Po kontrole vrhu a dovršení 50. dne věku ( což je nejnižší možný termín odběru podle Zápisního řádu ČMKU) si pro štěňátka postupně začínají přijíždět příslušníci jejich nové smečky - jejich nové milující rodiny.
Březost - krytí proběhlo úspěšně a majitel chovné feny je v očekávání, jak vše dopadlo a zda se může těšit na štěňátka.
Proto většina chovatelů se již nespoléhá jenom na svůj instinkt a na chování feny, ale po 30. dni březosti navštíví veterinárního lékaře, vybaveného ultrazvukem a nechá si fenku vyšetřit, zda jsou již vidět zárodky budoucích štěňátek.
Pokud vše dobře dopadne a na UV vyšetření vidíme, že je fenka březí, můžeme se pomalu a pečlivě připravovat na porod.
Ještě k výživě feny v průběhu březosti. V první polovině březosti by se neměla strava feny výrazně měnit.
V druhé polovině březosti, obzvláště po pozitivním výsledku ultrazvukového vyšetření, můžeme fence přidat až o 2/3 krmné dávky. Na většině kvalitních, průmyslově vyráběných krmiv, najdeme dávkování pro vysokobřezí feny.
Pokud připravujeme krmení doma, je potřeba se pečlivěji zaměřit na správné složení a poměr všech látek v potravě, ať jsou to vitamíny nebo další prvky, nutné pro správný rozvoj plodů.
V průběhu druhé poloviny březosti si pak připravíme nebo necháme vyrobit porodní box. Je mnoho variant, které je možné zvolit, a proto doporučujeme prozkoumat na internetu různé návody na stavbu porodního boxu a fotodokumentace z chovatelských stanic, jak to kde mají připravené.
Výborná varianta porodního boxu je: polovina podlahy vyhřívaná s regulací teploty a druhá polovina s běžným povrchem, aby se tam fenka mohla "ochladit". Povrch porodního boxu volíme omyvatelný, ale neměl by být kluzký.
Před porodem si zjistíme kontakty alespoň na dva veterináře, z toho jeden by měl být k dispozici non-stop. Tyto kontakty si připravíme "na oči", abychom je v případě potřeby nemuseli hledat.
Na porod si připravíme:
- papírové pleny pod štěňátka (mohou být i papírové vložky do postele)
- nůžky s kulatou špičkou
- lékařský pean
- dezinfekci ve spreji
- pevnou, slabší stužku na podvazování pupeční šňůry
- při očekávaném vícečetném vrhu silnější barevné stužky na označování štěňat
- velké množství různých utěrek a hadříků na vysoušení štěňátek
- starší, čisté povlečení nebo prostěradla, jako podložky pod fenku a štěňátka
- školní sešit nebo nějaký blok
- raději dvě dobře píšící tužky
- dobře viditelné hodiny
- stabilní váhu, ve které budeme vážit novorozená štěňátka
- velký pytel na odpadky (budeme vhazovat použité papírové pleny, nasáklé krví a zbytky od porodu každého štěňátka)
- něco na posílení fenky, např. veterinární pastu Calopet
Porod
Blížící se porod poznáme podle toho, že fenka začíná být neklidná, může pobíhat z místa na místo, různě hrabat, obzvláště, když ji venčíme nebo pustíme třeba na chvíli do zahrady nebo dvora.
Snažíme se ji zvykat na porodní box např. tím, že si tam můžeme lehnout s ní a klidně ji utěšujeme.
Začátek porodu se může projevit několika způsoby.
- Odtok plodové vody - najednou se pod fenkou objeví velké množství tekutiny (neměla by páchnout - pokud páchne nebo je nazelenalá, je potřeba okamžitě navštívit veterináře). Následně můžeme očekávat první stahy.
- Nebo porodní voda neodteče a fena začíná mít stahy.
Poznáme to na ní velice dobře, na chvilku zadrží dech a vidíme, jak se snaží "tlačit". Stahy se postupně stávají intenzivnější a intenzivnější. Při normálním průběhu porodu fenka maximálně do dvou hodin od prvních stahů porodí první štěňátko.
Pokud se tak nestane nebo fenka přestává tlačit, je opět nejvhodnější vyhledat veterináře.
Štěňátko se narodí v plodovém obalu. Klidně obal roztrhneme prsty, uvolníme lůžko, které necháme fence sežrat (v lůžkách je vysoké množství pro fenu prospěšných látek a obsahuje oxytocin, který podporuje další stahy dělohy). Nůžkami, postupným jakoby kousáním, odstřihneme pupeční šňůru, kterou na konci zmačkneme prsty a ihned podvážeme cca 1/2 - 1 cm od bříška štěněte).
Pak necháme štěňátko fence olízat a ihned masírujeme měkkým flanelovým hadříkem a současně vysoušíme. Čistým hadříkem vytřeme ústa, otřeme čumáček a přikládáme poprvé ke struku. Většina štěňátek začíná okamžitě sát svoje první mateřské mléko (vlastně mlezivo). Pokud je štěňátko po narození trochu "napité" a při dýchání jakoby chrčí, položíme si je zádíčky do spojených dlaní, hlavičkou dolů a dlouhými, houpavými pohyby paží nad hlavu a dolů k zemi se snažíme odstředivou silou tekutinu z průdušek štěňátka dostat ven. Někdy je potřeba i odsát tekutinu z čumáčku.
Jakmile se pak štěňátko přisaje ke struku, jenom lehce přikryjeme suchým, měkkým hadříkem a sledujeme, zda je vše v pořádku a očekáváme narození dalšího štěňátka.
Některá štěňátka se rodí bez plodových obalů. Postup po narození je stejný.
Pro naši informaci je dobré si do sešitu poznamenávat počet lůžek, která vyšla buď přímo v obalu nebo samotná.
Jakmile štěňátko trochu vyschne, zvážíme je a vše si pečlivě zaznamenáme do připraveného sešitu, včetně hodiny narození a pohlaví štěněte. Máme pak výborný přehled, kdy se které štěňátko narodilo a jakou mělo porodní váhu.
Jakmile se fenka uklidní, v bříšku necítíme už žádné štěňátko, je vhodné zajet k veterinárnímu lékaři na UV vyšetření nebo rentgen, zda je už porod skončený a fenka v sobě nemá žádné štěně. Současně s sebou můžeme vzít štěňátka na odstranění paspárků nebo se domluvíme s veterinářem, aby nám přijel domů prohlédnout vrh a odstranil paspárky v domácím prostředí.
V případě jakýchkoli komplikací před porodem nebo v průběhu porodu ihned kontaktujeme,
alespoň telefonicky, veterinárního lékaře.
Určení nejvhodnějšího dne ke krytí
Jednou z příčin pro nezabřeznutí feny může být nevhodně zvolený den krytí. Pro běžného chovatele je často obtížné postupovat tak, jak bylo dříve zvykem, tedy vodit fenku ke psovi opakovaně po několik dní. Takřka vyloučené je to v případě zahraničních krytí, kde nutnost setrvat u psa delší dobu citelně zvyšuje finanční náklady a při vytíženosti hodně žádaných psů je opakované krytí z praktického hlediska problém.
Dnešní běžnou praxí je laboratorní určení ideálního dne ke krytí. Používány jsou tři vzájemně se doplňující typy vyšetření. Patří mezi ně hodnocení gynekologického nálezu, cytologické vyšetření sliznice poševní a stanovení hladiny progesteronu v krvi feny.
Pohlavní cyklus feny se dělí na několik fází:
- proestrus - chovateli bývá označován jako barvení a je pro něj typický krvavý výtok
- estrus - období samotné říje (hárání)
- metestrus (diestrus) - období, ve kterém je funkční žluté tělísko. Toto období končí u fen, které nebyly nakryty nebo u fen které nezabřezly, nástupem anestru, tedy fází klidové. U březích fen končí porodem.
- anestrus - období klidové, někdy také bývá označováno jako období měziříjové.
Hormonální změny v průběhu pohlavního cyklu feny se výrazně promítají do vzhledu poševní sliznice.
Pro jednotliví fáze pohlavního cyklu feny jsou typické změny hladiny progesteronu v krevním séru. V klidovém období je na takzvané bazální (základní) hodnotě a v průběhu říje jeho hladina v krvi feny postupně narůstá. Stejně jako v případě výše uvedených buněk, i hladina progesteronu v krvi feny podává poměrně přesné informace o fázi cyklu, ve které se fena nachází.
Gynekologické vyšetření
Nezbytnou součástí vyšetření feny před krytím by mělo být vyšetření gynekologické. Provádí se adspekcí (vyšetření zrakem) přes poševní spekulum. Hodnotí se vnější vzhled sliznice, stav děložního krčku a kvalita sekretu. Gynekologické vyšetření má v případě určení optimálního dne krytí ještě jeden vedlejší, ale přesto velmi důležitý význam. Jeho pomocí je možné odhalit případné anatomické odchylky pochvy nebo poševní předsíně. Do této kategorie také patří změny, který by mohly ovlivnit možnost krytí a průběh porodu. Jde například o enormně vyvinutou panenskou blánu, zúžení pochvy atd.
Cytologické vyšetření
Jak již bylo řečeno, odrážejí se změny hormonálního naladění feny v průběhu pohlavního cyklu v kvalitě a množství poševního epitelu. Vzorky se získávají stěrem klenby poševní z oblasti před děložním krčkem. Kromě odhadu fáze pohlavního cyklu feny může mít cytologické vyšetření velký význam i v dalších souvislostech. Například bakteriální nález v období estru je určitým varováním. Bakteriální infekce může být příčinou, proč fena nezabřezává a může být podkladem pro onemocnění dělohy. Přítomnost bakterií v preparátu by měla být důvodem pro bakteriologické vyšetření.
Stanovení hladiny progesteronu
Stanovení koncentrace progesteronu je obecně považováno za nejvýhodnější způsob určení dne krytí.
Progesteron | Fáze pohlavního cyklu | Doporučený termín krytí |
---|---|---|
pod 2 ng/ml | proestrus | nutné opakované vyšetření za 3-5 dní |
2–3 ng/ml | den LH peaku | opakované vyšetření nebo krytí za 3-4 dny |
3,1–4,5 ng/ml | období po LH peaku | krýt za 2-3 dny |
4,6–8 ng/ml | období po ovulaci | krýt za 1-2 dny |
8,1–16 ng/ml | ukončení fertilního období | krýt ihned |
Určení optimálního dne krytí patří z hlediska chovu psů jako celku k akceptovatelným metodám. Jeho smyslem není ovlivňovat leckdy dědičně podmíněnou nedostatečnost v oblasti reprodukci, ale pouze určit termín krytí u jinak zdravých fen. Může pomoci odhalit zdánlivou neplodnost feny, tedy že není v reprodukci plnohodnotná. Výraznou pomocí je také možnost určit termín krytí u fen s neznámým začátkem barvení. Fena, která je kryta ve správný den, je ve většině případů svolná. Odpadá tedy leckdy násilná manipulace ze strany chovatele, který se často snaží fenu bránící se krytí fixovat. Naopak pes se k feně dostává v době, kdy je pro něj přitažlivá, chovatel do spojení nemusí zasahovat a průběh krytí je přirozený.
Za krycím psem jedeme se všemi důležitými doklady:
- fotokopie PP feny
- fotokopie bonitační karty feny
- obě vyhotovení krycího listu
Chovnou fenou se rozumí fena starší 18 měsíců, která byla hodnocena podle bonitační směrnice KŠSP z.s. jako chovná, respektive importovaná březí fena nebo fena ze zahraničí zapůjčená, která splňuje podmínky chovnosti v zemi původu v souladu s předpisy FCI. U všech zvířat musí být splněny podmínky kontroly zdraví předepsané bonitační směrnicí KŠSP.
... tolik z Chovatelské směrnice KŠSP.
Jakmile úspěšně absolvujete s fenkou bonitaci, stává se z ní automaticky chovná fena. U fen se dělá přeregistrace až současně s hlášením jejího prvního vrhu.
Máme první fenečku a chceme chovat. Již jsme absolvovali bonitaci.
Buď již máme zažádáno nebo si zažádáme o registraci názvu chovatelské stanice. Formulář žádosti o mezinárodně chráněný název chovatelské stanice.
S velkým předstihem si pak začínáme vybírat krycího psa. Je dobré požádat o pomoc svého chovatele, neboť ten nejlépe zná svůj chov a tudíž i předky naší fenky a měl by vědět, jaké vady a nedostatky bychom měli výběrem krycího psa eliminovat a na co se zaměřit z hlediska vylepšení do budoucnosti. Druhá možnost je, že se obrátíme na poradce chovu, aby nám přímo on, do krycího listu, krycí psy navrhl.
Ve výběru krycích psů je vždy lepší volit více variant pro případy, že by zvolený krycí pes měl již jinou fenku nebo onemocněl nebo se stalo cokoliv jiného nepředvídaného.
Pokud již máme zaregistrovanou chovatelskou stanici, máme potvrzený krycí list od poradce chovu, pak můžeme v klidu očekávat hárání feny.
Po úspěšném absolvování bonitace a následné přeregistraci na ČMKU se pes stává krycím
Povinností majitele je zajistit přeregistraci psa.
Přeregistrace chovných psů: Po splnění podmínek chovnosti pošle majitel psa originál průkazu původu psa, fotokopii PP, fotokopii bonitační karty. Doloží také splnění výstav a přidělení titulů. Veškeré tyto doklady k přeregistraci se zasílají za všechny 4 plemena na adresu: Mgr. Eva Hyklová, Nýrov 27, 679 72 Nýrov. Pro přípravu katalogu chovných psů je vhodné zaslat též několik kvalitních fotografií. Před zařazením do seznamu chovných psů je dokumentace prostřednictvím KŠSP zaslána na PK 1 ČMKU k přeregistraci. Průkaz původu a knihu krytí obdrží majitel psa přímo od PK 1 ČMKU.
Po přeregistraci už může krycí pes, spolu se svými majiteli, přivítat první psí nevěstu.
Využití krycích psů v chovu většinou navrhuje poradce chovu nebo schvaluje tam, kde si krycího psa navrhne sám chovatel - majitel chovné feny.
Pro začínajícího krycího psa je velmi vhodné, když k němu přijede na krytí zkušená fena se zkušenými majiteli - chovateli, která ho tak trochu naučí "jak na to".
Někteří mladí psi, kteří jsou velmi žhaví do krytí, obzvláště, když mu domů přijede "voňavá" nevěsta, mívají občas problémy. Snaží se skákat na fenu ze všech stran a mohlo by i dojít k předčasnému výronu semene.
Klidný přístup a možná přítomnost zkušeného chovatele je určitě velkým přínosem pro první krytí nového plemeníka.
Podmínky chovnosti a počet krytí u psa upravuje chovatelská směrnice.